ted Účetnictví
Základy podvojného účetnictví
Majetkem podniku jsou všechny hospodářské prostředky, které podnik při své činnosti používá
Pro podvojné účetnictví je charakteristické, že se na majetek dívá ze dvou hledisek
1) z hlediska formy v níž jsou hospodářské prostředky vázány
2) z hlediska zdrojů z nichž jsou hospodářské prostředky financovány
Tato dvojí kvalifikace hospodářských prostředků je výchozím znakem takzvaného bilančního principu z něhož vychází jeden ze základních účetních výkazů: Rozvaha – aktiva = pasiva.
-Aktiva -1) investiční majetek (dlouhodobý)
2) oběžný majetek (krátkodobý)
-Pasiva -1) vlastní zdroje
2) cizí zdroje
Soustava účtů – změny které jsou vyvolány hospodářskou činností podniku a vyvolávají změny v aktivech a pasivech bychom musely po každém účetním případu podchytit v nově sestavené rozvaze. Proto pro každou rozvahovou položku (každé aktivum a pasivum) je zavedená samostatná evidence – účet.
Každý účet má dvě strany – levou označenou MD (má dáti) – strana dlužnická neboli debetní;
-pravou označenou D (dal) –kreditní neboli věřitelskou
Podstata, význam, funkce – účetnictví je písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku, a to v peněžních jednotkách.
Účetnictví musí poskytovat informace – o stavu a pohybu majetku a závazků; - o nákladech, výnosech a s tím související zjištění hospodářského výsledku;
Účetnictví plní tyto funkce – poskytuje informace o hospodaření firmy; - může sloužit jako důkazní prostředek při vedení sporů; - poskytuje informace pro rozhodování a řízení podniku; - zjištění informací pro účely daňové; - údaje v účetnictví umožňují kontrolu stavu majetku a hospodaření s ním;
Základním předpisem pro účetnictví je zákon o účetnictví; Účetnictví vedou právnické osoby(obchodní společnosti) a fyzické osoby, které se staly účetní jednotkou.
Povinností podle zákona o účetnictví je vést účetnictví úplně, průkazným způsobem a správně tak, aby věrně zobrazovalo skutečnosti, které jsou jeho předmětem.
Způsoby vedení evidence podnikatelské činnosti – daňová evidence – je upravena zákonem o daních z příjmů. Musí ji vést ty fyzické osoby, které dosahují příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti(např. živnostníci, advokáti) a nejsou účetní jednotkou.
Fyzická osoba se stává účetní jednotkou pokud – její obrat za bezprostčedně předcházející kalendářní rok přesáhl částku 15 miliónů Kč; - se rozhodla dobrovolně vést účetnictví; - je zapsána v obchodním rejstříku;
Mezinárodní účetní standardy – IAS – IFRS;
Daňová evidence je rozdíl mezi příjmy a výdaji; účetnictví je rozdíl mezi výnosy a náklady.
Zákon o účetnictví ukládá povinnost účtovat na základ účetních dokladů. Účetní doklad je průkazný účetní záznam, v němž se zachycuje a ověřuje hospodářská nebo účetní operace.
Majetkem podniku jsou všechny prostředky, které podnik při své činnosti užívá.
Majetek z hlediska složení – AKTIVA; 1) stálý dlouhodobý majetek(déle než 1 rok, většina se opotřebovává);
a) dlouhodobý hmotný majetek – samostatné movité věci (stroje, počítače hodnota větší než 40 000Kč; - základní stádo; pěstitelské celky; budovy, haly, stavby(cena nerozhoduje).
b) Dlouhodobý nehmotný majetek – patenty, licence, software(větší než 60 000Kč, zákon o dani z příjmu);
c) Dlouhodobý finanční majetek – cenné papíry;
2) oběžný majetek – (kratší než 1 rok, spotřebovává se, vzniká);
a) zásoby – materiál, nedokončená výroba, polotovar, výrobek, zboží, zvířata;
b) peníze – pokladna, běžný účet;
c) pohledávky – kdo mě dluží;
PASIVA – majetek uspořádaný podle toho, z jakých finančních zdrojů byl pořízen 1) vlastní zdroje – základní kapitál(ZK), zisk, fondy tvořené ze zisku;
2) cizí zdroje – závazky vůči dodavatelům, zaměstnancům, státu(finanční úřad), peněžním ústavům;
Rozvaha – přehled o aktivech a pasivech podniku k určitému okamžiku, uspořádaných vhodným způsobem. V rozvaze Aktiva = Pasiva ; druhy rozvahy a) zahajovací (při založení podniku); b) počáteční (k počátku období); c) konečnou (na konci účetního období). Funkce rozvahy – uspořádat majetek podniku a jeho zdroje financování; umožňuje zjistit hospodářský výsledek. Zisk= AKTIVA – PASIVA=bez zisku;
Základní změny rozvahových vztahů- 1) došla faktura za materiál, materiál převzat na sklad 20 000.-(mění se účet materiál na skladě A+, dodavatel P+; 2) výdajový pokladní doklad – výplata mezd 8 000.- (pokladna A-, zaměstnanci P-); 3) příjmový pokladní doklad, výpis z účtu – doplnění pokladní hotovosti 50 000.- (pokladna A+, běžný účet A-); 4) výpis z krátkodobého úvěru, úhrada došlé faktury za materiál 10 000.- (krátkodobý bankovní úvěr(KBÚ) P+, dodavatel P-);
Nejjednodušší forma rozvahy je T.
Na konci účetního období se na jednotlivých účtech zjišťují obraty a konečné stavy. Z konečných stavů rozvažných účtů se sestavý konečná rozvaha. Účet – podstata, forma, obraty, konečné stavy(konto) slouží k zaúčtování účetních případů. Každý účet má své číselné označení a název a dvě strany.Např.pokladna 211, levá strana MD(dlužnická, debetní, na vrub), pravá D(věřitelská, kreditní, ve prospěch);. Druhy účtů: rozvahové účty(vznikají rozpisem rozvahy, aktivní – pasivní); výsledkové (pomocí nich se zjišťuje hospod. výsledek, nákladové – výnosové); uzávěrkové (701 počáteční účet rozvažný, 702 konečný účet rozvažný, 710 účet zisku a ztráty); podrozvahové (jednoduchý účetní zápis). Rozlišujeme účty – syntetické (souhrnné účty dodavatelé, odběratelé, materiál na skladě, tvoří uzavřený účetní okruh v korunách, mají 3místné číselné označení např.112,321); analytické (jsou podrobnější, mají vícemístné číselné označení, uzavírají se pouze k některým rozvahovým a výsledkovým účtům např. 321.1, 231.1). Např. k syntetickému účtu dodavatelé se otevřou analytické účty podle dodavatele (Tiba 321.1) ty jsou v Kč nebo jednotkách hmotných.
Účtování materiálu způsobem A a B
A) Používá se účet mat. na skladě(112) a kalkulační účet (111) pořízení materiálu.
B) Materiál na skladě se používá pouze na začátku a konci účetního období, účet pořízení materiálu(111) se nepoužívá vůbec. Během účetního období se materiál účtuje rovnou do spotřeby na účet 501(spotřeba materiálu). Na konci účetního období se na 501 převádí počáteční stav materiálu, konečný stav zjištěný inventarizací se účtuje jako snížení 501.
Příklad: A)
Došla fa. za materiál na skladě;
321 – Dod. P+ D
112 – mat. na skl. A+ MD 112 / 321
1)Došla fa. za mat.
321-Dod. P+ D
111-Poříz. Mat. MD 111/321
2)Příjemka – převzetí mat. na sklad
112-mat.na skl. A+ MD
111-poříz.mat. D 112/111
111- Kalkulační účet – není ani rozvahový ani aktivní, kalkuluje se na něm cena materiálu převzatého na sklad, nesmí mít na konci roku zůstatek.
Na účet 111 se účtují i všechna vedlejší pořizovací náklady spojené s pořízením mat. /doprava, montáž, revize, clo/
Přeprava materiálu může být provedena veřejným přepravcem nebo si ji účetní jednotka zajišťuje sama, pak je to aktivace.
1) Došla fa. za mat .
5 000,- 111/321
2) Došla fa. za přepravu nakoupeného materiálu;
1 000,- 111/321
3) Příjemka – převzetí mat. na skl.
6 000,- 112/111
(v pořizovací ceně = pořizovací cena(holá cena)5000,- + vedl. Pořizovací náklady(doprava)1000,- )
4) Výpis z účtu:
a) úhrada fa. za mat. 5 000,- 321/221
b) úhrada fa. za přepravu 1 000,- 321/221
221 (BÚ) - A- D
321 (Dod.) - P- MD
Konečný stav zjistíme: PS + přírůstky – úbytky
B) Přeprava nakoupeného materiálu provedena vl. Dop. prostředky
111/622(aktivace vnitropodnikových služeb)
Vše bylo pořízení materiálu nákupem + přeprava;
